Topíte v kamnech a ještě nemáte detektor zdraví škodlivých plynů? Tak si ho pořiďte. Může totiž zabránit katastrofě a zachránit to nejcennější. Životy vás i vašich blízkých.
Nad teplo z kamen není. Místnost rychle vyhřejí a zároveň v ní navodí příjemnou atmosféru. Potud pozitiva. Je s nimi však spojena i řada negativ a zdaleka se nejedná jen o relativně vysokou cenu palivového dřeva. Poměrně vážným rizikem jsou úniky oxidu uhličitého (CO2) a oxidu uhelnatého (CO), jejichž vysoké koncentrace mohou vážně poškozovat zdraví a ty opravdu vysoké i zabíjet. Ve hře jsou v lepším případě bolesti hlavy, závratě, nevolnost či únava, v tom horším pak křeče, kóma a smrt.
Nebezpečný oxid uhelnatý
Tento bezbarvý plyn podle statistik připraví o život v průměru 150 osob ročně, což rozhodně není málo. Obzvláště pokud se jedná o naprosto zbytečnou smrt, které lze snadno předejít.
Jak? Pečlivým monitoringem kvality ovzduší prostřednictvím detektoru oxidu uhelnatého. Zařízení je vhodné instalovat nejenom v domácnostech, ale ve všech prostorách, kde hrozí riziko nežádoucího nahromadění tohoto plynu, tedy všude tam, kde dochází ke spalování.
Co dělat, pokud detektor oxidu uhelnatého spustí alarm? Okamžitě místnost opustit a povolat profesionály, kteří zjistí příčinu problému a ten následně odstraní.
I oxid uhličitý škodí zdraví
Proč v domácnosti instalovat detektory CO2? Třeba proto, že se zajímáte a především aktivně staráte o své zdraví. Možná pravidelně cvičíte, zdravě se stravujete, ale kvalita ovzduší ve vaší domácnosti je poněkud stranou vašeho zájmu. A to je chyba. Oxid uhličitý je totiž velmi zrádný.
Protože nezapáchá, člověk nemá šanci jeho zvýšené množství zaregistrovat. A přitom vám může hodně ublížit. Oxid uhličitý způsobuje únavu, bolesti hlavy a nevolnosti. V ještě větším nebezpečí přitom jsou malé děti, pro které může být škodlivé i velmi malé množství vdechovaného oxidu uhličitého. Právě na to detektor upozorní.
Hlídač kvality ovzduší
Detektory oxidu uhličitého v domácnosti zajišťují monitoring kvality ovzduší a upozorňují na případné riziko zvýšené koncentrace CO2, což může negativně ovlivnit zdraví členů domácnosti. V případě překročení limitů vás na tuto skutečnosti detektor prostřednictvím zvukového a vizuálního signálu upozorní. A co pak dělat? Je to jednoduché, většinou stačí vyvětrat. Některé modely kromě CO2 měří i vlhkost a teplotu, což pomáhá udržovat v interiéru optimální podmínky.
Jak nainstalovat detektory oxidu uhličitého a dalších nebezpečných plynů?
Hlavní výhodou detektoru oxidu uhličitého pro domácnost je jeho schopnost měření v reálném čase, jehož průběžné výsledky se zobrazují na přehledném monitoru. K tomu, aby zařízení poskytovalo správné výsledky měření, je ale třeba ho dobře nainstalovat. Především je nutné mít na paměti, že oxid uhličitý je těžší než vzduch. Samotný detektor je proto nutné instalovat relativně nízko u podlahy (přibližně 10-20 cm nad ní).
Detektor oxidu uhelnatého, zemního plynu a kouře, o kterých je řeč níže, je naopak třeba instalovat cca 20 cm pod strop. Řídicí jednotka s displejem pak může být umístěna ve výšce očí. Detektor nesmí být blokován nábytkem ani umístěn v blízkosti oken či dveří kvůli průvanu. Oba tyto faktory by mohly měření ovlivnit.
Detektory plynů pro rekreační objekty
Oxid uhličitý ale samozřejmě není jediným nebezpečným plynem, který vás může ohrozit na zdraví. Při nedokonalém spalování v kamnech či kotlích vzniká i zmíněný oxid uhelnatý (CO), který může způsobit život ohrožující otravu. Spolu s chalupáři jím jsou ohroženi i karavanisté a uživatelé obytných vozů, kteří si v nich přitápějí. To samé platí i pro výbušné plyny, jako jsou zemní plyn či propan-butan, které při úniku mohou způsobit výbuch. Před požárem vás zase ochrání detektory kouře a požární hlásiče.
Jak vybrat správný detektor?
Při výběru detektoru pro domácnost nebo rekreační objekt je důležité zvážit několik faktorů. V potaz je v první řadě třeba vzít typ detekovaného plynu. Nejpraktičtější v tomto ohledu jsou víceúčelové detektory, které jsou schopné detekovat jak plyny, tak i kouř.
Detektory mohou být napájeny ze sítě, nebo pomocí baterií. U detektorů napájených ze sítě sice nemusíte měnit baterie, ale na druhou stranu jsou při výpadku proudu nefunkční.
Pokud zařízení poběží v objektu se zvýšenou vlhkostí (chalupy, karavany), zaměřte svou pozornost i na stupeň krytí. Vlhké objekty vyžadují IP 44. Co se celkové kvality a spolehlivosti týče, zárukou je značka. Mezi nejrenomovanější a doporučované odborníky patří detektory Honeywell a Evikon. Do všech objektů pak lze doporučit požární hlásič.
Údržba detektorů plynů
Výrobci vždy uvádějí životnost zařízení. Po jejím uplynutí je nutné detektor vyměnit. U bateriových modelů je také třeba pravidelně měnit baterie. Kromě toho detektory nevyžadují žádnou zvláštní údržbu, jen je třeba zajistit, aby byla jejich čidla čistá a neznečištěná prachem nebo mastnotou. A v neposlední řadě se v rámci ochrany zdraví nevyplácí spoléhat jen a pouze na detektory.
Spolu s nimi je důležité pravidelně kontrolovat spotřebiče a větrat místnosti. Také mějte na paměti, že každý zásah do plynových spotřebičů by měli provádět pouze odborníci.
Detektory plynu by se měly stát nezbytnou součástí bezpečnosti vaší domácnosti. Mohou nejen zabránit nehodám, ale také zajistit zdravé a bezpečné prostředí pro vaši rodinu. Kromě toho byste měli vědět, co udělat při požáru. Znalost správných kroků vám pomůže minimalizovat škody na zdraví a majetku.
