Chvilkový trend nebo nový fenomén na trhu s nájemními byty, který bude oslovovat stále více lidí? Jaká budoucnost čeká tzv. sdílené bydlení a je možné, aby tato forma života oslovila široké spektrum obyvatel?
S pojmem sdílené bydlení se setkáváme stále častěji, a to nejen v případě studentů či skupin dělníků. Po životě v pronájmu, který klade důraz na společné bydlení za účelem dělby nákladů vedoucí k úspoře, pokukují i další skupiny obyvatelstva. Ty v něm vidí řadu pozitiv, díky kterým jsou ochotni snést i nevýhody spojené s takovým bydlením.
Jak se bydlí sdílenou formou?
Sdílené bydlení může mít několik forem. Nejčastější je pronájem lůžka ve vícepokojové bytě nebo domě. Nájemník tak žije v bytě s více lidmi, přičemž o prostor se dělí ještě v pokoji, kde spí. Další vyhledávanou formou je život s více lidmi najednou, ale každý má vlastní samostatný pokoj.
Proč sdílet bydlení s jinými?
Při sdíleném bydlení je nutné oželet soukromí a dostatek prostoru pro sebe samého. To ale často nevadí studentům nebo dělnickým partiím, které takovýto společenský způsob života záměrně vyhledávají. I když to přináší samé mínusy, pro mnohé nájemníky je to skvělý způsob, jak nasbírat nové kontakty, zážitky, zkušenosti. A zároveň ušetřit na bydlení.
Kolik sdílené bydlení stojí?
Tato forma života se využívá zejména v lokalitách, kde je buď málo volných bytů nebo jsou jejich ceny vysoké. Sdílené bydlení je tak způsob, jak žít v atraktivní lokalitě za podstatně méně peněz. Ceny se pohybují různě v závislosti na lokality. Např. v Bratislavě se dá najít postel v 3-izbovombyte i za 150 €. V Olomouci a v Prešoveto může být o cca 50 € méně. V Nitrea v Banské Bystrici jdou ceny ještě nižší a ve starších bytech vyjdou i na 70 € měsíčně.
Plusy a mínusy sdíleného bydlení:
- Nižší náklady na bydlení
- Volné lůžka jsou dostupnější než celé byty
- Možnost najít a pěstovat nová přátelství
- Pomoc při problémech s placením nájmu
- nedostatek soukromí a prostoru pro sebe
- nepořádek, návštěvy neznámých, spory
- případné špatné vztahy kazí životní pohodu
Sdílené bydlení není pro každého a téměř vždy jde jen o dočasnou záležitost. Při takové formě bydlení by bylo problémem i zakládání rodiny a vedení běžného „dospěláckého“ života. Nemluvě o tom, že nájemník nežije sám a zároveň je v cizím, takže si nemůže zařídit domácnost podle sebe.
